Do konce 20. století se texty tiskly na speciálních strojních tiskařských strojích a teprve v 80. letech začaly být postupně nahrazovány elektronickými zařízeními.
Osobní počítače již v základní sestavě měly funkci psaní (na klávesnici), s možností jejich následného tisku - na periferní zařízení (tiskárny). Když široké masy získaly přístup k počítačům, potřeba tiskových strojů sama zmizela.
Nebýt toho druhého, není známo, zda by byla následně vynalezena alfanumerická metoda zadávání informací a jak by vypadaly moderní klávesnice. Proto, když mluvíme o psaní/tisku textů, musíte si nejprve zapamatovat historii tiskařských strojů.
Historie psacího stroje
První doba reprodukce textů a kreseb na papír a textilie tiskem začala ve staré Číně. Naznačují to archeologické nálezy provedené ve východní Asii a datované do 3. století našeho letopočtu. Novější zapečetěné artefakty byly nalezeny ve starověkém Egyptě. Jejich stáří je přes 1600 let. Mluvíme o konzervovaných papyrech a látkách s vytištěnými nápisy a obrázky.
Pokud se budeme bavit o plnohodnotném knihtisku - ne kus po kusu, ale hromadný (pomocí razítek / vzorů), tak ten byl vynalezen v období od 6. do 10. století. Autorství vynálezu patří také Číňanům a nejstarší tiskovina z Číny, která se dochovala dodnes, je dřevořezba Diamantové sútry z roku 868.
Po mnoho staletí se tiskem textů zabývaly pouze velké, nejčastěji státní a náboženské organizace a pro běžné lidi bylo toto řemeslo příliš drahé a nedostupné. Situace se začala měnit až v 18. století, kdy byl v Anglii vydán první patent na přenosný psací stroj. Na konstrukci takových strojů se podílelo mnoho evropských inženýrů: není s jistotou známo, kdo přesně je autorem myšlenky.
Je ale naprosto jisté, že prvním komerčně úspěšným (rozšířeným mezi masy) byl psací stroj Scholese a Gliddena, známý také jako „Remington 1“. Vybavena QWERTY klávesnicí byla představena v Anglii v roce 1873 a znamenala začátek dalšího vývoje tiskových mechanismů.
Mnohem dříve, v roce 1808, zavedl mechanismus rychlého tisku italský mechanik Pellegrino Turri, který je také známý vynálezem uhlíkového papíru. Aparát Turri nepřežil dodnes, ale papírové dokumenty vytištěné na tomto zařízení zůstaly.
Nepřežily ani psací stroje Charlese Wheatstone, které vynalezl v 50. letech 19. století, ale nepatentoval je ani nezavedl do sériové výroby. Jediným dochovaným příkladem je tedy „Remington 1“, i když historie říká, že spatřil světlo jen 150–170 let po vynálezu prvních (ale nepřeživších) psacích strojů.
V polovině 20. století se hlavním hnacím motorem stala elektřina, objevily se první elektromechanické modely psacích strojů. V roce 1973 byl vydán model IBM Correcting Selectric s funkcí opravy překlepů. Umožňuje vám posunout vozík zpět a překreslit výtisky bílým inkoustem a poté na něj aplikovat nové znaky.
Nová fáze
Éra elektromechaniky v tisku netrvala dlouho: již v roce 1984 byl standardizován a globálně distribuován tiskový standard z IBM PC. Psací stroje začaly být všude nahrazovány osobními počítači s XT klávesnicemi vybavenými 83 klávesami.
Mohli změnit režim zadávání, což umožnilo přepínat mezi velkými a malými písmeny. V roce 1986 byly klávesnice XT nahrazeny nejprve zařízeními DIN a poté klávesnicemi Model M se 101 až 106 klávesami. Připojovací port byl nahrazen PS / 2 a mezi klávesami se poprvé objevila tlačítka Windows a Menu.
Moderní klávesnice jsou k dispozici s portem pro připojení USB a kromě standardních mají další multimediální klávesy. Například tlačítka pro zvýšení a snížení hlasitosti, vyhledávání, aktualizace a tak dále. Tisk textů na ně je maximálně jednoduchý a pohodlný. Signály jsou přenášeny do PC téměř okamžitě, což umožňuje zvýšit rychlost psaní až na 300-400 znaků za minutu. Rychlostní rekord v současnosti patří Michailu Šestovovi, který pomocí dotykového psaní napsal rychlostí 940 znaků za minutu.
Tento rekord se ještě nikomu nepodařilo dosáhnout a překonat, ale není to nutné. Abyste byli považováni za dobrého písaře, stačí napsat 200–300 znaků za minutu a svou rychlost psaní si můžete kdykoli vyzkoušet pomocí bezplatného online testu.
Můžete ji pravidelně procházet a sledovat dynamiku. Schopnost rychle a přesně psát texty je užitečná dovednost, která šetří čas a námahu a kterou oceňují i zaměstnavatelé.