Test rychlosti psaní na klávesnici
Až do konce 20. století se texty psaly na speciálních mechanických psacích strojích a teprve v 80. letech je postupně začala nahrazovat elektronická zařízení.
Osobní počítače již v základní konfiguraci umožňovaly zadávání textu (pomocí klávesnice) s možností jeho následného tisku na periferních zařízeních (tiskárnách). Jakmile se PC staly široce dostupnými, potřeba psacích strojů přirozeně zanikla.
Pokud by však psací stroje nikdy neexistovaly, není jasné, zda by byl alfanumerický způsob zadávání textu vůbec vynalezen a jak by dnes vypadaly moderní klávesnice. Proto při diskusi o psaní a tisku textů je nejprve nutné připomenout historii psacího stroje.
Historie psacího stroje
Poprvé byly texty a ilustrace reprodukovány na papír a textil pomocí tisku ve starověké Číně. To potvrzují archeologické nálezy ve východní Asii datované do 3. století n. l. Pozdější příklady tisku byly nalezeny ve starověkém Egyptě a jsou staré více než 1 600 let. Patří mezi ně dochované papyry a tkaniny s natištěnými nápisy a obrazy.
Pokud hovoříme o hromadném tisku knih (ne jednotlivých kopiích, ale za použití razítek nebo matric), tato metoda byla vynalezena mezi 6. a 10. stoletím. Za její autory jsou považováni Číňané a nejstarší dochovaný tištěný dokument z Číny je xylografická kopie Diamantové sútry z roku 868.
Po celá staletí bylo tištění textů vyhrazeno velkým institucím, nejčastěji státním nebo náboženským, zatímco pro běžné lidi bylo příliš drahé a obtížně dostupné. Situace se začala měnit až v 18. století, kdy byl v Anglii udělen první patent na přenosný psací stroj. Na vývoji těchto strojů pracovalo mnoho evropských inženýrů, ale není známo, kdo byl jejich původním vynálezcem.
Jisté však je, že prvním komerčně úspěšným (a široce používaným) psacím strojem byl model Sholes & Glidden, známý také jako Remington 1. Tento model, vybavený klávesnicí QWERTY, byl představen v Anglii v roce 1873 a položil základy pro další vývoj psacích mechanismů.
Mnohem dříve, v roce 1808, představil italský mechanik Pellegrino Turri mechanismus s funkcí rychlého tisku. Je rovněž známý jako vynálezce uhlového papíru. Ačkoli Turriho stroj se nedochoval, dodnes existují dokumenty vytištěné na tomto zařízení.
Psací stroje vytvořené Charlesem Wheatstonem v 50. letech 19. století se rovněž nedochovaly, protože je nepatentoval ani neuvedl do sériové výroby. Proto je jediným dochovaným modelem Remington 1, i když historie ukazuje, že první psací stroje byly vynalezeny už o 150–170 let dříve.
V polovině 20. století se hlavní hybnou silou stala elektřina a objevily se první elektromechanické psací stroje. V roce 1973 byl uveden model IBM Correcting Selectric s funkcí opravování chyb. Tento model umožňoval posunutí psací hlavy zpět a překrytí chybných znaků bílým inkoustem před vytištěním nových znaků.
Nová éra
Éra elektromechanických psacích strojů netrvala dlouho: v roce 1984 byl celosvětově přijat tiskový standard IBM PC. Psací stroje byly postupně nahrazovány osobními počítači vybavenými klávesnicemi XT s 83 klávesami.
Tyto klávesnice umožňovaly změnu režimu zadávání, což usnadňovalo přepínání mezi velkými a malými písmeny. Do roku 1986 byly klávesnice XT nejprve nahrazeny zařízeními DIN a poté klávesnicemi Model M se 101–106 klávesami. Připojovací port byl změněn na PS/2 a poprvé se objevily klávesy Windows a Menu.
Moderní klávesnice se připojují přes USB a kromě standardních kláves obsahují další multimediální tlačítka, jako je ovládání hlasitosti, vyhledávání, obnovení stránky a další. Psaní na nich je co nejjednodušší a nejpohodlnější. Signály se do počítače přenášejí téměř okamžitě, což umožňuje dosáhnout rychlosti psaní až 300–400 znaků za minutu. Současný rekord v rychlosti drží Michail Šestov, který metodou slepého psaní napsal 940 znaků za minutu.
Zatím nikdo tento rekord nepřekonal, ale ani to není nutné. Rychlost psaní mezi 200 a 300 znaky za minutu již stačí k tomu, aby byl člověk považován za zkušeného písaře, a svou rychlost lze kdykoli otestovat pomocí bezplatného online testu.
Tento test si můžete provádět pravidelně, abyste sledovali svůj pokrok. Schopnost psát rychle a bez chyb je užitečná dovednost, která šetří čas a energii a je vysoce ceněna zaměstnavateli.
